Česká republika a výzvy ESG: Proč jsme pořád tak pozadu a co se s tím dá dělat?
V roce 2015 přijala Organizace spojených národů plán Cílů udržitelného rozvoje (SDGs), který měl ukotvit globální snahu o ekonomickou prosperitu, společenskou rovnost a environmentální udržitelnost do roku 2030. Ovšem i přes tuto mezinárodní dohodu se Česká republika zdá být v plnění kritérií ESG (Environmentální, sociální a etické řízení společnosti), a obecně udržitelnosti značně pozadu. Proč se tak děje a co by se muselo stát, abychom se konečně posunuli vpřed?
Důvody laxnosti v plnění ESG kritérií
Krátkodobý myšlenkový rámec: Většina českých politických rozhodnutí se často řídí krátkodobým časovým horizontem, což může bránit dlouhodobým investicím do udržitelnosti. Politici jsou motivováni zviditelňováním výsledků během svého volebního období a výrazně méně je zajímají výsledky, které se mohou projevit až za několik let. Ať se podíváme historicky na kteroukoliv vládu od roku 2015, udržitelnost nebyla prioritou ani jediné z nich.
Závislost na tradičních průmyslových odvětvích: Česká republika zůstává silně provázána s průmyslovými odvětvími, která často neberou ohled životní prostředí (environmentální dopad). To může brzdit snahu o snižování emisí, inovace a diverzifikaci ekonomiky směrem k udržitelnějším odvětvím. Průměrný občan se často drží tradičního paradigmatu: bylo to dobré doposud, bude to dobré i dál. Je potřeba tento omezený pohled na věc změnit, jinak vláda nebude mít nikdy dostatek odvahy k nepopulárním krokům.
Nedostatečná regulace a sankce: Nedostatečná regulace a nízké sankce za porušování environmentálních a sociálních standardů mohou vést k nízké motivaci firem a jednotlivců k jednání v souladu s ESG cíli.
Nedostatek informovanosti a vzdělání: Vysoká míra neinformovanosti veřejnosti a firem ohledně významu a výhod ESG strategií má za následek nedostatečný tlak na změnu. Vzdělání, vzdělání a zase vzdělání. Mladá generace je naší šancí na změnu. O udržitelnosti a principech ESG by se mělo vyučovat přinejmenším na středních školách.
Politická nestabilita: Časté změny v politickém prostředí brání dlouhodobým strategiím, protože nové vlády mohou zrušit nebo změnit iniciativy a politiky svých předchůdců.
Jak by to dopadlo, pokud by se takto chovala běžná domácnost?
Představme si, že Česká republika je jako rodina žijící v jedné domácnosti. Rodina se zaměřuje na uspokojení krátkodobých potřeb a radostí, jako jsou nákupy nových věcí, plýtvání jídlem, častým vyhazováním místo recyklace, nevytváří si žádné investice ani úspory do budoucnosti. Tento přístup pravděpodobně povede k dlouhodobým problémům, jako je nedostatek financí na vzdělání dětí či péči o zdraví, hmotnou nouzi v okamžiku kdy členové nebudou moct pracovat, nevzdělanost a investice do krátkodobých radostí, místo do skutečně důležitých a zásadních aktivit. Stejně tak Česká republika investuje do tradičních průmyslových odvětví, ale zanedbává potřebu investovat do udržitelnosti a dlouhodobého rozvoje.
Pokud má Česká republika dosáhnout pokroku v plnění ESG kritérií a udržitelnosti, musí se řídit následujícími strategiemi:
Dlouhodobý plán a politická kontinuita: Je nezbytné, aby vláda přijala dlouhodobý plán, který by zahrnoval konkrétní cíle a časový rámec pro dosažení udržitelných změn. Politická kontinuita je klíčová pro stabilitu a konsistenci v implementaci těchto cílů napříč různými vládami.
Regulace a sankce: Je nutné posílit regulace a zavést adekvátní sankce za porušování ESG standardů. To by mohlo motivovat firmy a jednotlivce k jednání v souladu s principy udržitelnosti.
Vzdělání a informovanost: Je zcela zásadní investovat do osvěty veřejnosti a firem ohledně významu ESG cílů a strategií. Tím se může zvýšit tlak na změnu a podpora pro udržitelné iniciativy. Vysoká informovanost umlčí nepochopení problematiky a zejména pomůže v boji s dezinformacemi, které kolem Green Dealu a udržitelnosti vznikají.
Podpora inovace a zeleného průmyslu: Česká republika by měla aktivně podporovat inovace a rozvoj zelených technologií a průmyslu, což může vést k vytvoření nových pracovních míst a diverzifikaci ekonomiky. Nesmí spoléhat pouze na zdroje a dotace z Evropské Unie. Sama musí jít příkladem a inovace intenzivně podporovat.
Závěr
Česká republika má před sebou výzvu plnit ESG kritéria a udržitelnost v souladu s globálními cíli. Je nezbytné přehodnotit krátkodobý myšlenkový rámec, závislost na tradičních průmyslových odvětvích a nedostatečnou regulaci. Implementace dlouhodobého plánu, posílení regulace a podpora vzdělání mohou pomoci zahájit změnu směrem k udržitelnější budoucnosti.