Kybernetická bezpečnost pro seniory

Senioři bývají často snadný cíl útoků, protože nemají s moderními technologiemi příliš hluboké zkušenosti. Proto musí být obzvláště ostražití. Podvodníci rádi využívají emoce lidí k tomu, aby je nachytali. E-mail nebo zpráva od někoho cizího, která Vás rozčílí, vyvolá zvědavost nebo radost může být potenciálně nebezpečná. Darebáci schválně „hrají na city“ protože ví, že je tato taktika nejúčinnější.

Zprávy z cizích e-mailů odkazující na výhru, nezaplacenou zásilku, nebo nabízející erotické služby, nebo pouze odkazující na článek s nějakým pobuřujícím titulkem bývají velice často v horším případě podvody, v lepším případě „pouze“ dezinformace.

Senioři a e-maily

V případě e-mailové komunikace, dávejte pozor na přílohy emailů. Pokud vám přišla zpráva, ke které je přiložený soubor, který má příponu (.exe), (.vbs) nebo (.docm) a (.xlsm), zpozorněte! Soubory s těmito příponami je lepší vůbec nestahovat a neotevírat. Pokud přesně a dobře nevíte, co děláte a proč to děláte, raději se jim vyhněte.

Podvodníci nás samozřejmě motivují, abychom soubory stáhli a otevřeli. Tvrdí například, že uvnitř souboru najdeme mimořádné vyúčtování za dodávky plynu. Škodlivý soubor nám může přijít schovaný i v takzvaném archivu, který mívá nejčastěji příponu (.zip) nebo (.rar). Škodlivé soubory uložené v archivu se dokážou schovat i před antivirovými programy.

Buďte také obzvláště opatrní v případě, že je na vás ve zprávě vyvíjen nátlak. Ve stylu: Okamžitě se zaregistrujte, ať nepřijdete o výhru! Pokud neodpovíte ještě dnes, bude Váš účet nenávratně zablokován. Nedej bože, pokud po Vás požaduje platbu nebo zaslání přístupových hesel, nebo osobních údajů – pak na takovou zprávu nikdy nereagujte.

Dokonce, pokud Vás vyzývá k telefonátu na zahraniční linku (jakákoliv jiná než +420) pak se pravděpodobně jedná o placenou linku, která Vám strhne peníze za pouhé zatelefonování a čekání na lince na spojení. A čím déle budete na lince čekat, tím bude hovor dražší.

Ať už Vám přišel kterýkoliv typ zprávy, vždy se podívejte na adresu odesílatele. Pokud se nejedná o zcela jasnou adresu některé oficiální instituce, pak zprávu můžete v klidu ignorovat. Občas se může stát, že se název velice podobá oficiální instituci, a dokonce může používat i oficiální logo (logo je možné stáhnout kdekoliv na internetu) pak je jediným řešením do dané organizace zatelefonovat a vše si sám ověřit. Nikdy ale nepoužívejte kontakt, který je uvedený v samotné zprávě. Mohou vést k podvodníkovi, který Vám samozřejmě rád potvrdí, že je vše pravda.

Pokud si nejste jistí navštivte stránku HOAX.CZ, která monitoruje všechny falešné a nepravdivé zprávy, které Vám mohou chodit jak formou sms, tak i e-mailem.

Senioři a hesla

Silné heslo je jako kvalitní zámek na dveřích Vašeho domu. Pokud necháváte dveře otevřené, anebo je nezamykáte – pak se k vám může snadno vloupat zloděj. S hesly je to úplně stejné. Čím silnější heslo, tím lepší a kvalitnější zámek. Hesla by se měla skládat z písmen a čísel a ideálně dalších speciálních znaků. Heslo by mělo mít alespoň 12 znaků (a to opravdu naprosto minimálně). Spíše než to, můžete zkusit několik slov za sebou. Třeba názvy oblíbených písniček: MeziHoramiKouleloseSbohemGalanecko. Pro záškodnické programy jsou taková hesla nesnadná k vyluštění, protože slovníky nic takového neobsahují, zvláště pokud se použijí slangové výrazy. Čím je heslo delší, tím je odolnější. Samozřejmě bezpečnost zvýší, když se proloží i nějakým číslem nebo znakem. Hlavně nepoužívat triviální hesla typu Heslo123, 123456789, hesloheslo, password a další podobné kombinace.

Zcela zásadní je, nepoužívat všude stejné heslo. Snažte se mít hesla rozdílná a jednou za čas je měnit. Ideálně 1 x za čtvrt roku. Přes všechna bezpečnostní opatření nikdo nedokáže vyloučit únik od poskytovatele e-mailu, nebo Facebooku, nebo nedejbože, z bankovní instituce, proto čas od času hesla měnit není na škodu.

Kam si ale takové heslo uložit, nebo jak si ho zapamatovat? Je několik možností – musíte si vybrat tu nejlepší pro Vás.

Hesla si může pamatovat Váš prohlížeč v mobilu nebo v počítači. Ale pozor, pokud má k Vašemu počítači kdokoliv přístup, má přístup i k Vašim heslům. Proto tuto variantu využívejte pouze tehdy, pokud máte na svém mobilu minimálně zabezpečení otiskem prstu a na počítači heslo, které znáte jenom vy. Hesla uložená v zařízení, ale také nemusí být zcela bezpečná. Myslete na to!

Hesla uložená v souboru v počítači. I to je možnost jak si hesla zapsat a uložit. Dobré ovšem je, nepojmenovávat soubor „Hesla“. To by pak každý zloděj snadno odhalil. Je to podobné jako byste měli doma trezor a hned vedle trezoru na lístečku jeho číselnou kombinaci. Soubor si pojmenujte třeba „Recepty“, a i ten si zaheslujte, a hlavně nikomu o něm neříkejte. Další možností, jak si hesla zapamatovat a útočníkům to neulehčit je, ukládat jen nápovědu na heslo, která útočníkovi moc neřekne, ale autorovi ano. Třeba „Tři lidovky“. Dobrý tip je vymyslet si na heslo nějakou mnemotechnickou pomůcku – př. Mb4jAdj2! = Měla babka 4 jabka a dědoušek jen 2!

Hesla jinde než v počítači.

Samozřejmě i to je možnost. Můžete si zapisovat hesla do deníčku, sešitku nebo třeba do knihy. Ale vždy si pamatujte, že takto uložená hesla Vám může někdo odcizit, nebo je můžete snadno ztratit. Buďte proto prozíraví i v tomto směru a o heslech neříkejte nikomu, komu zcela nedůvěřujete. A mějte je uložená tak, aby nebyla cizím lidem na očích. Takový deníček nebo sešit ideálně zamykejte v trezoru, který je schovaný ve skříni a klíček mějte vždy u sebe. 

Senoři a mobil

Vždy se snažte mít mobil zaheslovaný. Ať už pinem, nebo otiskem prstu (pokud to jde tak ideálně dvěma způsoby). Nejslabší ochrana je tzv. Gesto. Tento způsob ochrany mobilu je snadno zjistitelný.

Stahování aplikací do mobilu: Vždy využívejte pouze oficiální zdroje – jako je Google Play, nebo Apple Store. Buďte opatrní na cizí zdroje, které mohou obsahovat viry, nebo malware a tím si poškodíte svoje zařízení.

Ochrana mobilu a počítače

Důležité jsou aktualizace. Aktualizace vašeho zařízení fungují tak, jako byste měli doma již staré děravé dveře, a aktualizace Vám je opraví. Takže se Vám nic špatného do počítače, ani mobilu nedostane.

Veřejné WIFI sítě

Je skvělé moct se připojit na veřejnou síť, kde není heslo a můžete si v klidu „surfovat“ po internetu, aniž byste přišli o data. Buďte ovšem ostražití. Přihlašujte se opravdu k oficiálním sítím – třeba v knihovně, nebo na úřadě, a nikomu nepotvrzujte přístup k Vašemu zařízení. Nezdržujte se na takové wifi déle, než je nezbytně nutné.

Dezinformační řetězové emaily od přátel

Tohle je nejtěžší kalibr podvodníků a dezinformátorů. Často cílí právě na seniory, kteří mají větší tendenci těmto zprávám uvěřit a sdílet je dál, mezi své přátele.

O co v takových případech obvykle jde?

Často se jedná o zprávy, které mají silně znepokojující texty, vyvolávají rozčilení, někdy i paniku nebo strach. Obvykle nás před něčím varují – a dodávají “důkaz” o tom co se kde děje.

Bohužel velmi často jsou takové emaily vytvářeny na zakázku, právě proto, aby rozložily společnost tzv. zevnitř. Pokud se totiž lidé ve společnosti hádají, jsou slabší a snadněji se s nimi manipuluje.

Za rozesílání dezinformačních emailů jsou často placeni lidé, kteří napíší emotivní článek, doplněný fotografiemi nebo videm (dost často ze zcela jiného období, z jiného místa, nebo dokonce z jiné země) a vydávají jej za ověřenou informaci z akce. Často jde o nějaké příkoří, násilí nebo nespravedlnost, která v lidech probouzí silné emoce a chtějí o této nepravosti informovat i ostatní ve svém okolí. V drtivé většině takových emailů, jde ale o nepravdy nebo polopravdy, právě proto, aby komunitu, nebo zemi proti sobě rozeštvali.

Proto vznikaly emaily proti očkování, a o tom, že očkovaní lidé zemřou, že budou načipovaní, nebo neplodní. Ani jedna z těchto teorií se neukázala jako pravdivá, a přesto jí mnoho lidí dodnes věří.

Proč by někdo chtěl šířit mezi seniory dezinformace? K čemu je to dobré?

V první řadě ti co tyto “zaručené informace” píší, jsou za to placení. Většinou je platí nějaká organizace napojená na totalitní režimy jako je Rusko, Čína nebo Severní Korea. V jejich zájmu je co nejvíce rozložit demokratické státy zevnitř. Jak se říká, když se dva hádají, třetí se směje. V demokracii nefunguje cenzura, proto se tyto nepravdy mohou dostat ke komukoliv a pokud jim uvěří, a zdroje si neověří, pak je zaděláno na průšvih.

Mladá generace je schopna ověřit si zdroje a mnohem častěji odhalí lež, než právě senior, který nevidí důvod proč by mu kamarád z mládí posílal takovou zprávu, kdyby to nebyla pravda. Neví ale, že i tomu kamarádovi z mládí to poslal jiný kamarád, o kterém si on říkal “přece by mi to neposílal, kdyby to nebyla pravda” a tak dál, dokud nedojdeme na začátek ke zdroji emalu, který je známý nějakého známého…

Takto vznikají spory v samotných rodinách, které se obzvláště silně vyhrotí před volbami, nebo v případě válečného konfliktu, jako je například teď na Ukrajině. V těchto situacíh se teprve pozná, jak jsou dezinformační zprávy, řetezové emaily a dezinformační weby střašným způsobem nebezpečné.